Katyně před 70 lety a dnes

Tento rok tomu je přesně 70 let, kdy se odehrál známý katyňský masakr. Na rozkaz sovětského diktátora Stalina bylo povražděno mnoho polských mužů, důstojníků, vědců a politiků. Během několika dnů a týdnů bylo surově povražděno hned několik desítek tisíc poláků. Otevřeně se hovoří o masových hrobech, které v sobě ukrývají až 22 tisících polských těl. Sovětský svaz tento masakr odmítal až do roku 1990. V tomto roce se pak poprvé polskému národu otevřeně omluvil tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov.

zvětšit

Foto: Stock.xchng - Ilustrační foto

Katyňský masakr byl proveden na třech místech (Starobělsk, Ostaškov a již zmíněná Katyň). Polská exilová vláda se těsně po vypuknutí velké vlastenecké války pokusila dosáhnout propuštění svých vězněných občanů a vojáků, včetně i těch zavražděných, u kterých stále ještě předpokládala, že jsou naživu. Diktátor Stalin v té době tvrdil, že tito lidé uprchli a nic o nich neví, což byla pochopitelně lež.

V roce 1943 byly objeveny první masové hroby, v nichž byli polští zajatci pohřbeni. Tato místa objevila německá armáda a následně se pokusila celou tuto věc propagandisticky využít. A tak začala menší přestřelka mezi Německem a Sovětským svazem, který z celého masakru začal obviňovat Německo. Samozřejmě, že netrvalo dlouho a díky důkazům, které mluvily zcela jasnou řečí, nebylo o viníkovi celého masakru pochyb.

Bohužel však Sovětský svaz i nadále svoji vinu popíral, a to až do roku 1990, kdy poprvé připustil, že viníkem byl diktátor Stalin a jeho režim. Následně pak byly odhaleny další klíčové dokumenty a kopie přepisů, obsahující i rozhodnutí o likvidaci polských zajatců.

A právě tento rok, kdy tomu je přesně 70 let od katyňského masakru se rozhodlo polské vedení včele s prezidentem Lechem Kaczynskim, jeho ženou a desítkami dalších polských prominentů, letět do Ruska uctít památku Poláků, popravených za války v Katyni. Bohužel však nikdy nedoletěli. Vládní letoun Tupolev 154 těsně před přistáním zavadil o stromy, následně se rozlomil na několik kusů, které začaly hořet. Toto neštěstí nepřežil nikdo.

Podle polského listu Gazeta Wyborcza bylo na palubě vládního letounu 96 lidí.

Co bylo příčinou tohoto leteckého neštěstí? Podle mnoha leteckých odborníků za pád letounu Tupolev 154 mohla jeho nízká výška. Dva kilometry před přistáním bylo totiž vládní letadlo níže, než by mělo být, což zapříčinilo kontakt se stromy.

Tato letecká tragédie, ve které zahynul polský prezident s manželkou, náčelník generálního štábu, místopředseda horní sněmovny polského Sejmu, doslova proměnila vzpomínkovou akci v Katyni v tryznu. Opravdu hořké uctění památky padlých poláků v katyňském lese.

Okamžitě poté, co tato zpráva obletěla celý svět, začali představitelé jednotlivých zemí připravovat státní smutek jako poctu zemřelým představitelům Polska. Česká republika v tomto směru učinila stejné kroky. Z radií, televize i tisku se mohli čeští občané dozvídat o připravovaném státním smutku, který měl být stanoven na víkend.

Školy, obecní úřady, městská i státní policie, hasiči, knihovny, zkrátka všechny státní i soukromé instituce v České republice pietně stáhli na půl žerdi vlajky, aby tak dali jasně najevo svoji lítost k celé nešťastné události, která ohromila celý svět.

V Mladé Boleslavi se rozhodl magistrát spolu s městskou policií také pietně stáhnout na půl žerdi vlajky České republiky. V této pozici pak byly vlajky po celý víkend. Magistrát města Mladá Boleslav tak jasně vyjádřil smutek nad tragickou událostí, která se stala u ruského Smolenska, a při níž zahynuli kompletně všichni lidé na palubě.

Vláda ČR se na svém úterním mimořádném zasedání rozhodla vyhlásit ve dnech 17. a 18. dubna státní smutek, a to po dohodě s českým prezidentem Václavem Klausem. Občané České republiky tak mohli o víkendu sledovat přímý přenos pohřbu všech 96 obětí letecké katastrofy u ruského Smolenska. Věřme, že toto neštěstí bude na dlouhou dobu poslední, které nás potká.